Květa Legátová - Želary

Tohleto byla opravdová krása. Bohatý květnatý jazyk a krásná přirovnání v mozaice hlubokých lidských příběhů. Moc jsem si čtení užila. A i když je kniha poměrně útlá - má 238 stran - tak působí tak hutně jako kdyby to byla dlouhatánská sága.

Hned na začátek na vysvětlenou - film Želary nebyla natočen podle této knihy (i když střípky tam jsou) ale podle jiné knihy této autorky s názvem Jozova Hanule. 

Kniha Želary je souborem osmi povídek o jednotlivých obyvatelích stejnojmenné vesnice. Okolo některých se vyprávění jen mihne, další rozebere důkladně. Všechny povídky jsou kromě vesnice propojeny i postavami. V každé povídce najdeme jeden střípek, z kterého nakonec poskládáte mozaiku. Ale pozor některé její kousky jsou falešné. To mě na té knize nadchlo asi nejvíce. Jeden charakter vykládaný z pohledu více lidí. Žena, která je v jedné povídce líčena jako lakotná a chtivá již od dětství je v jiné osvětlena jako ta, pro kterou vydělané a naspořené peníze znamenaly vykoupení z děsivého prostředí doma a tolik žádanou svobodu. Jiná, která byla celou knihu nehodnou ženou, se na konci ukázala být obětí. 

Vůbec ženy a taky děti hrají v tomto povídkovém cyklu prim. Muži jsou trochu upozaděni většinou do rolí opilců a hrubiánů. Lidé jsou zde utvářeni drsným prostředím a posuzováni (a odsouzeni) dle zákonů společenství. Málokterý z nich se tomuto dokáže vzepřít. Do toho překrásné opravdu poetické popisy přírody. Tak přesvědčivé, že jsem seděla s jednotlivými obyvateli v jejich domcích i na loučkách. 

Přes poetický jazyk, který vybízí k pomalému vychutnávání, je kniha hodně čtivá a svádí tak k rychlosti. Rozhodně ale doporučuji pečlivé a pomalé čtení s krátkými pauzami. Postav je tam opravdu velká spousta, autorka skáče nejen mezi postavami ale i časem a dějem a při nepozornosti hrozí, že se v nich ztratíte a místo poskládané celé mozaiky zbyde jen pocit zmatenosti z nesouvislých příběhů. Což by byla opravdu škoda. Já osobně mám často s velkým počtem hrdinů problém, ale tady mi dost pomohla znalost filmu Želary, kde jednotlivé postavy vystupují. 

A já jdu na Jozovu Hanuli, dokud mám jednotlivé postavy a jejich osudy v hlavě.