Kristin Hannahová - Slavík

Tak tohle byla silná kniha. Krásná, ženská, děsivá i smutná. Četla se sama. Když jsem ji otevřela, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ale jak pokračovala, tak to bylo horší a horší - jak by taky ne, když válka byla strašná - a já se musím přiznat, že mě čtení bolelo. A nejvíc bolelo to, že to byla pravda. Dočítala jsem ji se slzami v očích a vděčností v srdci. Díky za to, že my už nemusíme.

Kniha začíná svůj děj v srpnu 1939. Autorka nám dopřeje jednu kapitolu, ve které ukáže klidný láskyplný francouzský rodinný život, aby nás za pár stránek dál uvrhla rovnou do běsů války. Žádná velká příprava (ono to bohužel dlouho nebylo ani ve skutečnosti), rovnou německá okupace. Příběh vypráví o dvou sestrách Isabelle a Vianne. Isabelle je mladá, impulzivní a odhodlaná bojovat za svobodnou Francii. Vianne hlavně touží tuto dobu přežít a dlouho si namlouvá, že vlastně žádná válka nebude. Tohle přesvědčení jí bohužel dlouho nevydrží. Obě postavy projdou v průběhu knihy neskutečným vývojem.