Patrik Hartl - Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Taková příjemná předvánoční oddechovka. Moje první setkání s Patrikem Hartlem a rozhodně se nejednalo o zklamání. Zároveň se však nekonalo ani obrovské nadšení. Cílem bylo poznat, jak píše spisovatel, na jehož Okamžiky štěstí jsem všude slyšela jen ódy. Prvok, Šampón, Tečka a Karel pro mě byla knížkou, kterou jsem se zájmem četla, byla zvědavá na další osudy postav, ale po 14 dnech už téměř nevím, o čem byla.

Děj knihy je příběhem čtyř kamarádů, jejichž jména či přezdívky tvoří název knihy. Na jednom setkání spolužáků si všichni položí jednu otázku - jestli svůj život žijí tak, jak si to představovali před dvaceti lety. Jestli by se jejich minulé já za to současné tak trochu nestydělo. A všichni do jednoho si poctivě přiznali, že vlastně ne, nežijí a ano, stydělo. Zjistí, že život je jaksi obrousil více, než je jim milo, a protože krize středního věku je sviňa, vymysleli úkoly, které mají zajistit, aby se přece jen mohli svému mladšímu já podívat do očí. V knize je to pojmenováno jasně a stručně - hlavní hrdinové si prostě potřebují dokázat, že nejsou sráči.

Hooodně osvěžující pro mě bylo čtení od muže a o mužích v příběhu, kde jsou ženy tak trochu do počtu a na dokreslení příběhu. Narozdíl od mých typických oblíbených knih o ženách a od ženských autorek. Bylo zajímavé přejít od bezpečných vod ženského světa do těch trochu méně probádaných mužských. Hlavní hrdinové jsou dobře vykresleni, nejsou černobílí a rozhodně nejsou nudní. Každý z nich je naprosto jiný a hezky se doplňují. Společná je jim snaha tak nějak ten život dobře prožít, což se některému daří lépe a jinému zase hůře.

Kniha je poměrně vtipná a hezky se čte a odsýpá. Sledujeme výsek ze života hlavních hrdinů a děj knihy pohání plnění protisráčských úkolů. Občas jejich realizace vede až k naprostým obratům jejich životě. Zejména úkol (pozor SPOILER prozrazení druhého úkolu - pokud jej nechcete znát přeskočte text psaný kurzívou) mluvení celý den pravdy. U toho jsem se ve svých myšlenkách hodně zastavila, protože já mám u sebe pocit, že mluvím pořád pravdu, tudíž plnění úkolu by nic nového nepřineslo. Klukům ale přineslo opravdu zásadní změny. Možná by stálo za to vyhradit si den na splnění tohoto úkolu a čekat, jaké překvapení to přinese.

Suma sumárum - čtivá, vtipná a zajímavá oddechovka, kterou si třeba ještě někdy přečtu, ale ve své knihovně ji mít nemusím.

Na posledních stránkách knihy autor zmiňuje své vlastní zkušenosti s plněním protisráčského plánu, respektive prvního modifikovaného úkolu a k plnění vybízí i ostatní. Pokud vás to zaujme, koukněte na jeho webovky, kde je plnění zdokumentováno a stanovena výzva pro další následovatele.