Den 22 Ryphusan - Oppdal
Poslední den v horách nás přivítal ranní mlhou a deštěm. Následně jsme zjistili, že to nebyla mlha, ale mrak, ve kterém byly celé hory zahaleny.
Do Oppdalu je to cca 27 km a protože se jde z hor pryč, pořád jen mírně dolů. V Oppdalu je konečně taky supermarket po 100 km a nevím proč, ale svatoolafská se centru nesmyslně vyhýbá.
Na Norsku mě nepřestanou udivovat ty jejich stavby vystavěné uprostřed ničeho. Dnes jsme narazili na krásnou novou dřevěnou kapličku sv. Michaela uprostřed lesa.
Obědová pauza byla naplánována v jedné zrekonstruované chatičce s trávou na střeše. A tady je další typicky norská věc. Norové pro to mají speciální slovo 'kušlé'. Bohužel nevím, jak se píše, ale možná nějaký znalec norštiny napoví. Je to něco ve smyslu útulné a je to typické označení norské domácnosti. V Norsku i v té nejhorší chatrči, kterou jsem potkala, byly vždycky svíčky, svícínky, polštářky a dekorace. Prostě dokonale vymazlené chatičky. Když se podíváte na kterýkoliv norský domeček, je vidět, že si libují ve zdokonalování svého okolí. Udržované trávníky s kytkami, lucerny, svíčky, zahradní dekorace a nábytek. Dokonce si takto vystajlují i karavany v kempech. Jdete kempem a před karavanem najednou zahrádka. Norové totiž pokud náhodou nemají chalupu, tak mají aspoň karavan v kempu, kam pravidelně jezdí každé prázdniny. A uvnitř doma svíčky, polštářky, zkrátka útulnost nad útulnost. Kdo by se jim taky divil, když asi půl roku žijí v zimě a šeru.
Ještě další typicky norská věc je udělat z ničeho co nejvíc kombinovaná s jejich úctou ke starým věcem.Takže běžně potkáte historické zrekonstruované domky. Chatky, ve kterých jsou vidět původní trámy a k tomu přidány nové. Nové dveře a na nich přibity zbytky starých. A to všechno s dokonalým citem bytových designérů. Norové to asi mají vrozené. Co dům, to perla.
A já si tady tak chodím a nestačím obdivovat všechny ty jejich domky a zařízení a zároveň si projektovat to svoje.
Žádné komentáře:
Okomentovat