Berlín šesti smysly

Mám pocit, že Německo je nejpodceňovanější zemí Evropy z turistického hlediska. Státy na jihu mají moře a skvělou kuchyni, skandinávské země jsou lákavé, protože je to tam hezké a všechno tam funguje. Na východ se jezdíme podívat, abysme se přesvědčili, jak jim to tam bez SSSR jde a možná i v malé nostalgii po starých časech. Na západě je Francie, kterou asi ani nemusím obhajovat. A když se podívám do našeho blízkého okolí - Slovensko skoro ani není zahraničí a hlavně je to jediná cizí země, jejíž řeči rozumíme bez učení, tedy aspoň někteří. Polsko má bývalé koncentrační tábory a Krakov. Rakousko blízké Alpy a  vyhlášené vídeňské adventní trhy. A co má Německo? Pivo, které máme samozřejmě lepší, knedlíky a klobásy, které si uděláme doma a lidi, kteří jsou studení, všechno musí mít přesně a podle pravidel. Jo, a ještě zavinili 2. světovou válku a v roce 1938 nám ukradli půlku republiky. Takže, je tady nějaký důvod proč tam vlastně jezdit?

Berlínská evangelická katedrála
Foto: P. Hirsch

O samotném Německu a putování v něm jsem už psala tady a teď se zaměřím na hlavní město. Berlín nikdy nebyl v mém seznamu top míst, které chci navštívit. Dokonce ani nebyl v seznamu míst, které chci navštívit poté, až uvidím všechna top místa. Berlín mě zkrátka nikdy nelákal. Až jsem na Svatojakubské cestě potkala Christiane, která v tomto městě žije od narození. Po jejím vyprávění jsem si řekla, že na tom Berlíně možná i něco bude. Tak jsem letos spojila příjemné s příjemným a vydala se ji navštívit a zároveň pobýt pár dnů s Petrem, který zrovna Berlínem procházel. A je pravda, že mě toto město okouzlilo a zapůsobilo na všechny moje smysly.

1.Nos

Tak ten mi pěkně mrzl... Ale převládající vůně Berlína je aroma indické kuchyně, které bylo cítit všude. Občas doplněno vůní kebabových rychloobslužoven a také grilovaných klobás, které byly prodávány ve stáncích na každém druhém rohu.

2. Jazyk

I když vůně je indická, chutí typickou pro toto město je currywurst s glühweinem. Currywurst je klobása nakrájená na kolečka, s kečupem a posypaná kořením kari, která chutná překvapivě dobře. Glühwein je pak svařené víno. Jen trochu pochybuju, že se ke klobáse podává i v létě. Berlín je kosmopolitní město a tak všude najdete restaurace různých světových kuchyní ovšem kromě té domácí, německé. Tak to aspoň zachraňují tyto klobásové stánky, abyste si mohli udělat čárku, že jste ochutnali tradiční místní pochutiny.

East side gallery - zbytek Zdi s malůvkami
Foto: P. Hirsch

3. Oči

Oči je třeba mít v Berlíně opravdu na šťopkách. Nejen kvůli tomu, že je opravdu na co se dívat. Památky a zajímavé budovy jsou tam na každém kroku. Ať už ty historické a krásně opravené, tak i tři moderní mrakodrapy nebo známá televizní věž, která na vás vykukuje, kdekoliv jste. Jen se při tom všem kroucení krkem a obdivování nesmíte zapomenout dívat se i před sebe. Protože pokud jsme z Česka zvyklí, že jakmile si stoupneme k přechodu, auta začnou brzdit, tak toto se vám v Berlíně opravdu nestane. Oni tam bohužel nejsou ani ty přechody. Teda je tam nějaký ohraničený pruh, který tak vypadá, ale zjevně jím není. Protože auta tam rozhodně nebrzdí, aby jste mohli v klidu přejít. Do toho ještě všudypřítomné cyklistické stezky vedoucí po chodnících. Takže při delším zakoukání se do okolí se vám může lehce stát, že se s nějakým kolem potkáte až nebezpečně blízko. Měli jsme to štěstí, že jsme v Berlíně pobývali zrovna při 25. výročí pádu Berlínské zdi. Její připomínkou byli rozestavěné bílé balónky na stojanech v místech, kde Zeď stála, které ve tmě svítily. A tak mým největším zážitkem bylo "bourání Zdi" 9. listopadu, kdy byly balónky spolu s přivázanými papírky se vzkazy jeden za druhým vypouštěny do nebe za doprovodu davového "aaach", "jeeee" a "oooooch".

4. Uši 

 Pokud nemáte rádi němčinu, tak rozhodně jeďte do Berlína. Tu tam totiž skoro neuslyšíte. Leda tak při hlášení v metru. Naopak si vaše uši hodně užijí angličtiny, španělštiny a částečně i polštiny.

5. Kůže

Kůže cítila hlavně zimu. Což není chybou tohoto města. Vyhřívané ulice bohužel nejsou v nabídce. Listopad je holt listopad. Když chcete ochutnat z Berlína co nejvíce, tak to prostě jinak nejde. A on za to opravdu stojí. Na druhou stranu se aspoň našel důvod proč zalézt do některé z všudypřítomných stylových kaváren.

6. smysl

Nebe nad Berlínem
Foto: P. Hirsch

Cestovní ruch hlavního města Německa hodně žije z Berlínské zdi. Dokonce si tam můžete koupit kamínek s certifikátem pravosti, který dokazuje, že opravdu pochází ze Zdi. Její připomínka, ještě zesílená výročím a oslavami, byla trochu mrazivá. Uvědomíte si, že svoboda, kterou považujeme za samozřejmost, zase tak samozřejmá není. Příběhy Zdi ukazují kolik lidí kvůli ní riskovalo život, o který při snaze o útěk často přišli. Stejná situace byla i u nás, ale asi málokdo se dostal k hranicím tak blízko, aby na vlastní oči viděl ostnaté dráty a uhrabané "mrtvé" zóny mezi ploty. Kdežto v Berlíně lidé žili ve stínu Zdi, která doslova rozdělila spoustu rodin i přátel. Po čase jim už vlastně ani nepřišlo divné, že tam je. Prostě to tak bylo. Ale buďme rádi, že už je to jen vzpomínkou. V současném Berlíně se svými širokými bulváry a kavárnami se stolky a židlemi na ulicích se cítíte volně a svobodně. A na trzích, které potkáte v každé čtvrti, si můžete vybrat z dvaceti druhů brambor, spousty sýrů, pomazánek i různě ochucených tvarohů nebo designových naušnic a přívěsků vyrobených ze starých příborů. Má sice 3,5 mil. obyvatel, ale nepoznáte to ani na hustotě lidí na ulicích (tedy pokud se zrovna nevypouští balónky na oslavu pádu Zdi) ani jsem nikde nezahlédla velké panelákové sídliště. Jo, a věděli jste, že v Berlíně taky jezdí dvoupatrové autobusy?